Strana 99 Strana 99

„Otevřete knihu na straně 99 a čtěte, vyjeví se vám kvalita celé knihy“
Ford Madox Ford, 1873-1939

Dešťová hůl

Jiří Hájíček

Po úspěšných románech Selský baroko a Rybí krev završuje Jiří Hájíček svou volnou „venkovskou trilogii morálního neklidu".

Předešlé literární sondy obrácené do minulosti české vesnice následuje nyní román ze současnosti. Opět silný příběh, v němž kromě lidí tentokrát hrají důležitou roli pozemky — zděděná pole a spory kolem jejich vlastnictví. Venkovská krajina jihočeských blat je vůbec v textu silně přítomna a kromě jedinečné atmosféry dodává příběhu i historický kontext a také nepřímo vstupuje do osudů hlavních postav.

Zbyněk, profesí správce pozemku, se po mnoha letech setkává se svou dávnou láskou, aby jí pomohl se zdánlivě jednoduchým majetkoprávním problémem. Vrací se na venkov, do míst svého dětství a dospívání, a postupně se zaplete do nejasných okolností sporu o pozemek, ale také do své osobní a manželské krize. Potýká se s nespavostí, bloudí krajinou a katastrálními mapami a nad ním se jako přízrak vznáší bláznivý venkovský aviatik z osmnáctého století. Ve zlomovém okamžiku vyráží Zbyněk s tváří pomalovanou válečnými barvami do boje za to, aby se jednoho rána „nevzbudil jako někdo jinej".

Hájíček je mistr, stačí mu náznak k charakterizaci člověka i krajiny, jedinou dialogickou výměnou umí rozprostřít zápletku i vystihnout lidskou povahu. Klobouk dolů. - Klára Kubíčková, MF Dnes
Hájíček je jazykově kultivovaný, má smysl pro dramatičnost událostí a svou pointu umí „držet" do posledních odstavců vyprávění. - Milan Jungmann, Tvar

Píše o tom, že světy vesnice a města jsou natolik odlišné, že se vzájemně nepochopí. A v tom je jeho společenský apel, to dělá z jeho románů více než pouhé čtení ze současnosti. - Vojtěch Varyš, Týden

Více informací